1/ Jeho výhody a nevýhody oproti hře prsty
2/ Druhy trsátek, tvar, materiál, síla
Tyto hranice určitá část zručnějších kytaristů překonává tím, že si vytvoří vlastní styl,
který je kombinací obou variant (prsty + trsátko). Určitě si vzpomenete na brilantní hru prsty
Marka Knopflera z Dire Straits , a blíže k nám - z naší folkové scény např. J.S.Lenk. (HOP TROP, MÁCI, Samson a jeho parta) - který kombinuje prsty s trsátkem.
Další variantou může být použití prstů a palcového prstýnku např. v blues, kdy palec pravidelně
basuje a ostatní prsty hrají melodii a další rytmiku.
Dlužno ale dodat, že ve většině nepotřebujete příliš často kombinovat oba způsoby hraní dohromady a
nejlépe je umět zahrát prsty i trsátkem podle potřeby - záleží hlavně na stylu hudby, který budete chtít hrát.
Pokud zajdete do lepších hudebnin, předloží vám na požádání desítky druhů trsátek různých výrobců, tvarů i síly. Proto vám nastíním základní zásady výběru, které vám mohou pomoci v prvotním rozhodnutí.
Základní dělení je na trsátka s ostrým hrotem a kulatá. Ostrá mají nejen ostřejší hrací plochu, ale zároveň vyrobí ostřejší a konkrétnější tón. Ne vždy je to ale k užitku - kytara může mezi ostatními nástroji vyčnívat. Kulatější trsátka používají většinou zkušenější hráči, protože hra je obtížnější. Tón není tak ostrý, je zakulacený a kultivovaný. Při hře rozkladu akordů a cross pickingu tóny do sebe lépe zapadnou a i doprovod je nosnější a nevyčnívá tolik v kapele.
Materiálů je celá řada a nemá smysl je detailně rozebírat. Materiál hraje velmi významnou roli, co se týká nejen příjemného držení trsátka, ale především zvuku. V neposlední řadě má druh materiálu vliv na rychlost obrušování trsátka na hrotu (hrací plošce). Je třeba si materiály vyzkoušet a osahat. Zkušenější hráči často hrají na dovezená trsátka z želvoviny a jejích umělých náhražek. Tato trsátka jsou zcela, nebo téměř neohebná.
Síla trsátka je patrně nejdůležitější atribut při výběru
vašeho trsátka. Měla v zásadě odpovídat síle použitých strun na kytaře.
Je třeba si uvědomit fakt, že účelem trsátka je přetlačit
strunu, a tím ji rozeznít (rozkmitat). Použijete-li na tvrdé struny tenké trsátko, dojde k jeho nežádoucímu ohýbání, čímž
nejen zbytečně spotřebuje energii ruky, ale hlavně strunu dostatečně nerozezní.
Kytara vám takto bude hrát jen napůl a nevyužijete naplno jejích dynamických možností.
Pokud ale naproti tomu použijete tvrdé trsátko na velice měkké struny, bude se vám hrát
obtížně, ale půjde to - i když na doprovody a rytmiku asi nic moc. Pokud se budete se svou hrou zlepšovat, tak
čím budete zručnějšími kytaristy, tím budete pravděpodobně používat postupně silnější trsátko.
(síla strun se udává podle síly spodní E struny(tenké) - uvedeno na obalu)
struny síly 9,10 a 11 - trsátka tl. 1 až 1,5
struny síly 12,13 - trsátka tl. 1,5 a více
Trsátka tenčí než 1mm, se používají zřídka, většinou jen na rytmické doprovody, zejména ve svižnějším tempu a
pro sólovou hru nebo na učení je spíš nedoporučuji.
Standardně se trsátko drží pouze mezi palcem a ukazovákem. Trsátko si položte na ukazováček v místě posledního kloubu a přiklopte palcem. Při správném držení má trsátko orčitou volnost pohybu pouze v jednom směru. Viz obr. níže.