Aparatury a zesilovače
K výraznému přelomu využití kytary jako doprovodného, ale zejména sólového nástroje
došlo v 50-tých letech minulého století - elektrifikací snímání. K zesílení signálu kytary se
využívaly elektronky. Od té doby se technika posunula čile vpřed, ale původní zvuk kytary zpracovaný klasickým lampovým způsobem
je vysoce ceněný i v dnešní době.
Podle funkčnosti a uložení můžeme zesilovače dělit na :
- comba
obsahují zesilovač i reproduktor v jedné bedně. Výhodou je snadnější manipulace s aparázem, nic
nemusíte propojovat a zesilovač je skladnější, což lze ocenit zejména při převážení a přenášení
- hlava + box
hlava obsahuje zesilovač a v boxu jsou pouze reproduktory. Všeobecně panuje názor, že hlava
hraje lépe než stejný zesilovač v combu. Osobně si myslím že je to na diskusi, ale nezvratnou pravdou zůstává kombinace
hlava + reprobox produkuje kvalitnější zvuk, což je dáno zejména odděleným větším a kvalitnějším boxem
pro reprodukrory (a samozřejmě i větším počtem reprodukrorů = větší tlak). Vyšší kvalita je zde ale vykoupena větší velikostí a váhou
celé soustavy, což komplikuje přepravu a manipulaci.
- zesilovače v racku
používají se většinou ve studiích, nebo na velkých pódiích
Dále podle způsobu zpracování signálu na :
- Lampové
- Tranzistorované
- Hybridní - kombinace polovodičů a lamp
Lampové zesilovače
Mezi nejvýznačnější výrobce lampových zesilovačů patří např.
MARSHALL
,
FENDER ,
VOX ,
RIVERA ,
MESA/BOOGIE .
Výhody lamp
- zesílení má širší frekvenční rozsah, tón je plnější, zabere více prostoru
- tón je pocitově kulatější než u tranzistoru, což ale nemusí být vhodné pro všechny styly
- čistý zvuk lze plynule naladit pomocí vybuzení od čistého až do úrovně lehkého crunch zkreslení
- pro srovnání lampový zesilovač hraje o něco hlasitěji, průrazněji než stejně výkonný tranzistorový
Nevýhody
- kvalita zkreslení se mění v závislosti na vybuzení lamp - aparát hraje pouze solidně
vybuzený. Pokud má zesilovač vyšší výkon (např. 100W) , nastává většinou menší problém s kvalitou
zkreslení při cvičení např. doma, nebo na zkoušce, kdy chcete hrát potichu.
- lampové zesilovače a comba jsou těžší než tranzistorové
- občas odchází lampy, které se musí měnit po odehrání jistého počtu hodin provozu zesilovače. Kompletní
výměna lamp zesilovače stojí průměrně do 2000kč - podle počtu lamp a mění se tak jednou za 2 roky.
- zvuk zesilovače se trochu mění podle stáří, druhu a kvality lamp
Zejména u lampových aparátů je třeba vzít v úvahu, že údaj o výkonu vám téměř nic neříká o hlasitosti přístroje - hlasitost
rozhodně není přímo úměrná deklarovanému výkonu!
Celolampová comba lze dělit na moderní a vintage (původní).
Moderní celolampové zesilovače mají většinou volume (nakreslení) předzesilovacího stupně a Master (hlavní) volume.
Výhodou této kombinace je možnost vyššího nakreslení tónu i s menší hlasitostí, což u vintage aparátů je téměř nemožné.
Navíc modern zesilovače navíc obsahují oproti vintage zesilovačům i přidané efektové smyčky, hall, více kanálů ap.
Více kanálů můžete použít např. takto - jeden kanál pro čistý zvuk, druhý si nastavíte s běžným zkreslením a třetí kanál
(pokud tam je) např. na sóla. Pak stačí na nožním přepínači přešlámnout a je zařízeno.
Každá taková výhoda je ale vždy vykoupena jistou změnou zvuku, protože do cesty signálu jsou vloženy polovodičové součástky.
Vintage zesilovače se vyznačují výrazným širokopásmovým barevným a plným zvukem. Většinou nemívají Master volume, pouze
nakreslení signálu. Znamená to, že máte malou šanci ovlivnit hlasitost bez ztráty zkreslení - zapnete a hrajete.
To ovšem s sebou nese problémy, zejména ve zkušebně a na menších pódiích, kde jednak přehlušíte vaše spoluhráče a navíc
vás zvukař pošle do háje.
Pokud nehrajete větší pódia a přesto používáte vintage aparát - např. 100W hlavu, řešení problému
hlasitosti je dost komplikované ale něco málo se dělat dá:
- koupit si menší výkon např. 20W , který je vhodný na zkoušky i do menších a středních klubů
- nebo stáhnete nakreslení kanálu, tím relativně snížíte hlasitost a signál dokreslete a vylaďte nějakou krabičkou (overdrive).
Toto řešení je sice možné, ale pak jste si možná kupovali kvalitní lampový zesilovač zbytečně, když kreslíte polovodičema
- zvuk je odlišný od vytavených elektronek.
- Do systému připojte mezi zesilovač a reprobednu výkonovou brzdu - tzv. attenuator. Ten převádí přebytečný výkon na teplo. Váš zesilovač pak můžete vytavit na potřebnou úroveň a brzda vám pomůže snížit
hlasitost. Tyto brzdy výkonu lze používat pouze na lampové
zesilovače. Dlužno ale dodat, že i zde se platí jistým snížením kvality výsledného zvuku - v závistosti na
nastavené hlasitosti + druhu a kvalitě brzdy kterou používáte. Cena takového přístroje se pohybuje od amaterských výrobků za cca 1500kč. až po
10-15 tis. kč. za prověřené přístroje - což je téměř cena kvalitního zesilovače.
Mezi nejznámější attenuatory patří např. THD Hot Plate, Marshall Poverbrake,
Altair Power Attenuator aj. Poměrně nový a použitelný je prý Ultimate attenuator - ten je prý kvalitní, ale vyrábí ho nějaká menší firmička v USA.
Pokud si ho necháte poslat a budete potřebovat servis .... - dost se vám to prodraží. Ještě k těm výkon. brzdám - čím máte kvalitnější a dražší aparát, tím více vám nedoporučuji
nějaké brzdy domácí výroby, protože si svého miláčka můžete odvařit.
V každém případě nezapomeňte, že lampový zesilovač nesmí být spuštěn bez zátěže - reproduktoru nebo attenuatoru.
- Dalším možným řešením , o kterém jsem ale bohužel pouze slyšel a nemám s ním osobní zkušenosti jsou tzv. tiché boxy.
Tichý box je zvukově odizolovaná skříň a reprobedna je vložena dovnitř. Zvuková vnitřní izolace musí být zřejmě co
nejvalitnější (např. jehlany) , aby nedocházelo zejména k stojatému vlnění a tím omezení práce reproduktorů. Ale jak jsem již předeslal
- s tichým boxem nemám vlastní zkušenosti.
Klasickými přiklady můžou být zesilovače Marshall JTM 45, JCM 800, série 1987. Nezapomeňte , že vztah
výkonu lampových zesilovačů a hlasitosti je nelineární, t.zn. že 50W zesilovač nehraje poloviční hlasitostí než 100W
- hlasitost obou je srovnatelná! Hlasitost je ovlivněna vnímáním lidského ucha - na některé frekvence je lidské ucho
citlivější a na některé méně.
Proto v kapele budete mít např. basový aparát s výkonem 300W a kytarový 50W,
přesto bude ten kytarový pocitově hlasitější. Dále v neposlední řadě záleží na tom, kam ten výstup ze zesilovače pouštíte - zda jde o combo, nebo bednu 4x12.
Bedna samozřejmě tlačí více.
Tranzistorové zesilovače
Mezi úspěšné výrobce tranzistorových zesilovačů patří např.
CRATE ,
LANEY ,
MARSHALL ,
FENDER , aj.
Výhody
- zejména čistý zvuk je bez zkreslení, průzračnější
- zvuk má stejnou kvalitu a zabarvení v celém rozsahu hlasitosti
- tranzistorové zesilovače a comba jsou bezúdržbové zřetelně lehčí než lampové
- jsou výhodné i na cvičení např. doma - mají volitelnou hlasitost, nebo lze pořídit bezúdržbové 10-15W tranzistorové combíčko okolo 2 tis. kč.
- většinou v sobě obsahují i nějaké digitální efekty - delay, flanger, zkreslení, reverb,...
- při použití externích krabiček a multiefektů není snížení objemu a kvality signálu tak markantní, jako u lamp
- mají poněkud ostřejší tón, jakost a zabarvení tónu je stejné od jeho náběhu do konce
- odpadají problémy s hlasitostí
Nevýhody
- tón zabere méně prostoru (což může být i výhodou)
- zkreslený zvuk je poněkud plošší než lampa
Hybridní zesilovače - tranzistorové s lampou
(s lampou např. v koncovém stupni)
Výhody
- mají solidní čistý zvuk i zkreslený - spojuje vlastnosti obou variant
- jsou dost univerzální pro různé použití i různých stylech
Nevýhody
- i když některý stupeň zesilovače obsahuje lampu, zesilovač nedosahuje plnou kvalitu
celolampy
- zvukem se pohybuje někde mezi lampou a tranzistorem
Zajímavý atribut zesilovače může být i počet kanálů a jejich nezávislost nastavení. Pokud vlastníte vícekanálový
zesilovač, je možné na jednom kanálu nastavit hlasitost a barvu např. pro čistý zvuk,
na jiném kanálu zkreslený a na dalším zvuk pro sóla. Mezi kanály pak přepínáte podle potřeby většinou jednoduchým
nožním přepínačem přímo při hře.
Další věcí pro zvážení je existence výhodné efektové smyčky u zesilovače. Zvláště
u lampových zesilovačů je rozdíl, zda zapojíte některé efekty na začátek řetězce mezi kytaru a combo, nebo
do efektové smyčky, kdy připojený efekt zpracovává signál který je již zkreslen hlavním stupněm zesilovače .
Efektová smyčka může být paralelní, nebo sériová - sériovou smyčkou prochází veškerý signál a atributy je nustné nastavit
na připojeném efektu (vhodné např. pro overdrive), kdežto u paralelní smyčky máte většinou možnost potenciometrem na combu zvolit úroveň namíchání původního tónu a
upraveného signálu z efektu, což pro některé efekty jako např. delay je výhoda.